Asi 950 metrů východo-jihovýchodně od zámku Konopiště se ve zdejším listnatém lese zámeckého parku, na vrcholu kopce zvaného Šiberna, nachází podivné kamenné stavby. Poštou nás na ně upozornila Lenka Nováková z Benešova, která je tu po náhodném sejití z cesty objevila. Existence těchto neobvyklých objektů poblíž významného, původně středověkého sídla nás samozřejmě zaujala a tak jsme se s Lenkou domluvili, že společně vyrazíme vrchol Šiberny obhlédnout. Stalo se tak jednoho deštivého dne na sklonku loňského roku a kamenné stavby nás svou „divností“ nezklamaly.

Téměř na samotné kótě 410 m.n.m. tu z nánosů listí vedle sebe vystupují dvě celkem nenápadné vyvýšeniny, které lze snadno přehlédnout jako dva nezajímavé přírodní kopečky. A tak jsme si až po Lenčině upozornění všimli, že tyto vyvýšeniny mají vlastně tvar stupňovitých homolí kruhového půdorysu, jejichž částečně se již rozpadající boky jsou vyzděné z neopracovaných kamenů.

Další překvapení nás pak čekalo, když jsme se po jednom z těch kamenných stupňů vydali homoli obejít kolem dokola a toto kroužení nás nečekaně plynule dovedlo až na vrchol kopečku. Žádná stupňovitá homole, ale spirála to je! Respektive dvě spirály. Jedna levotočivá, druhá pravotočivá. Obě mají tři závity, jsou přibližně stejně velké, vzájemně západovýchodně orientované a jejich vnější okraje jsou od sebe vzdálené 13 metrů.

Šíře obou těchto zakroucených stoupajících teras se pohybuje od 6 do 7 metrů, vrcholové plošiny mají průměr přibližně 10 metrů. Mění se i výška závitů obou homolí. Obecně je nejvyšší dole v nejširší části – až 1 metr, zatímco pod vrcholem měří převýšení jen nějakých 30 centimetrů. Při našem přeměřování spirál jsme tak zejména co se týče šíře stoupající zakrouceniny zjistili značný rozptyl (až přes 1 metr), což naznačuje, že tyto objekty byly zřejmě budovány bez přesných plánů a vyměření.

Proč to tu ale je? K čemu tyto spirály sloužily, kdo je tu postavil a kdy? Vzhledem k rozměrům lze předpokládat, že nejde jen o nějaké neúčelné hromadění kamenů z dlouhé chvíle. Středně velké kamenné bloky nejsou svázány žádným pojícím materiálem a můžeme se domnívat, že pouze zpevňují boky závitů, jejichž vnitřek je vyplněný zeminou. Lze si také všimnout, že statné stromy, jenž na tělese spirál stojí, asi nejsou náletovými dřevinami, neboť všechny vyrůstají jen ze samotných kamenných boků, kam byly úmyslně vysázeny. Obě spirály by pak z výšky korun těchto stromů vypadaly jako dvě šnečí ulity, ležící otevřenými konci směrem k sobě, jakoby se jejich plží obyvatelé chtěli navzájem navštěvovat bez ztráty ochrany svých domečků.

Obcházíme oba podivné objekty ve větší vzdálenosti a uvědomujeme si, že to ještě není všechno. Ještě něco tu kdosi vystavěl. Na východní spirálu plynule navazuje jakási mírně se k východu zdvihající rampa o šířce asi 25 metrů, jejíž boky jsou stejně jako u spirál zpevněné kamenným zdivem. Tato rampa, dlouhá nějakých 50 metrů pak končí strmým svahem skoro až u rozcestí na okraji lesa, u něhož stojí hájovna na místě bývalého hostince. No, trochu to připomíná startovací dráhu na letadlové lodi a já konečně můžu napsat, že něco vím. Vím, že startovací dráha to určitě není. Ale to je tak všechno! Tak co s tím? Jakpak se dostat této záhadě trochu pod kůži, nebo lépe řečeno do ulity?

Jak vás již zcela jistě napadlo, kopec s názvem Šiberna má určitě něco společného s šibenicí. Podobně se přeci pojmenovávaly Šibeniční vrchy. A máte možná pravdu. Snad tu prý kdysi skutečně stávala šibenice a podle některých zdrojů jsou obě spirály pozůstatkem popraviště pro tzv. lepší lidi!? Ale ten tvar?! Něco podobného se na našem, a myslím, že ani evropském území jinde nenašlo. Kamenné šibenice byly kruhové, čtvercové či trojúhelníkového půdorysu, některá starší popraviště měla víceboká kamenná jeviště, ale žádné nemělo tvar spirály. Vždyť než by kat s odsouzencem na horní plošinu vystoupal, byl by z té dlouhé krouživé cesty celý utahaný a ještě by se mu točila hlava. Ale budiž, když by si to tak panstvo přálo … Proč by tu ale stály spirálovité šibenice hned dvě? Pro to už mě žádné vysvětlení nenapadá.

Na typických šibenicích, které se u nás od 16. století stavěly, bylo dost místa pro několik oběšenců a pokud to bylo třeba, kat popravoval jednoho odsouzence po druhém. K vysoce nepravděpodobné synchronizované double popravě by byla nutná přítomnost dvou katů i dalších pomocníků. Také východní rampa, která by mohla sloužit jako hlediště pro popravě přihlížející dav, by takto nebyla příliš logicky orientována. Jedna šibenice by stínila druhé, při double exekuci by západní spirála a hlavní aktéři západní popravy zůstali bez obecenstva. Pokud by se navíc opravdu mělo jednat o jakési parádní popraviště „pro lepší lidi“, jak se traduje, šlo by spíše o stínadlo než o šibenici, na které umírali zpravidla jen lidi „horší“.

Víme, že Benešov měl od udělení hrdelního práva na počátku 16. století své popraviště východně od města, někde u kóty 391, a podle zakreslení v mapě z roku 1764 mělo zřejmě podobu jednoduché dřevěné šibenice o dvou svislých trámcích a spojujícím vodorovném břevnu. Zřejmě také nešlo o stálou stavbu, ale o konstrukci, která se zkompletovala vždy pro účely konkrétní exekuce. Benešov neměl ani vlastního kata a pokud zrovna nemohl vypomoci popravčí z Vlašimi, či Divišova, musel se tohoto nečistého řemesla ujmout další nečistý – místní pohodný. Ostatně rasovna prý stávala nedaleko Šibeničního vrchu a tak to neměl daleko. Hrdelní právo bylo Benešovu odejmuto po reformě soudnictví v roce 1781. Zdá se tak, že druhou šibenici na opačné straně města Benešov nepotřeboval a ani k jejímu provozování neměl lidské zdroje.

A tak se nabízí další vysvětlení. Vysvětlení ne tak atraktivní, ale myslím, že o něco pravděpodobnější. Třeba tu opravdu kdysi stávala nějaká šibenice, už kvůli tomu jménu Šiberna. Bylo to však kdysi v dávném středověku a spirály s tím nemají nic společného. Možná jsou jen zkrášlovacím kratochvilným prvkem novodobější zámecké zahrady. Mohly být třeba součástí bludiště, kde by neprůhlednou stěnu spirálovitě stoupající stezky tvořily mladé stromky, hustě vysázené k jejímu vnějšímu okraji. Od tvůrců parkové architektury Konopiště bych sice čekal „kvalitnější práci“, tak jak je tomu u precizně provedených zděných okrasných prvků v blízkém okolí zámku, tady by ale mohlo jít spíše jen o přírodněji pojatou povrchovou terénní úpravu. Na vrcholových plošinách spirál pak mohly stát zastřešené dřevěné altánky, poskytující panstvu ničím nerušený výhled do kraje. Vyhlídka na místě bývalého popraviště? Je to možné.

Snad šlo o součást zahradní kompozice, kterou tu po sobě zanechal hraběcí rod Pánů z Vrtby, významně se angažující v klasicistní úpravě zámeckých zahrad v polovině 18. století. Součástí francouzské zahrady v této části parku bylo i dvanáct lesních průseků (nebo i sypaných cest), paprskovitě se sbíhajících do kulatého středu, jakési křižovatky, ležící asi 130 metrů jihovýchodně od vrcholu Šiberny. Tato kruhová křižovatka měla průměr asi 20 metrů a kolem ní stály v kruhu sochy antických múz.

Možné by to bylo, ale na starých mapách této klasicistní zahrady nejsou spirály vůbec zakreslené, žádný z vyznačených paprsků, ani jiná cesta k nim nesměřuje a kompozičně se sem nehodí. Třeba ale pochází z nějaké starší zahradní časové vrstvy, o které se nám však nepodařilo najít žádné informace. A tak nás ani jedno z nabízených vysvětlení existence podivných šnečích ulit u Konopiště zatím úplně neuspokojilo. Budeme pátrat dál a budeme vám vděční za každou informaci, za každou pomoc.